Vhodná volba školy ovlivní budoucí povolání

Pracovní život nás ovlivňuje po absolvování školy velmi citelně. To, co umíme a čím jsme, často rozhoduje o naší budoucnosti. Kromě mnoha jiných vnějších vlivů je mnoho vlastností a schopností vrozených. Ty nám mohou pomoci k úspěchu a naopak zbytečně nás trápit, pokud jsme si vybrali nevhodné povolání.

Už u dětí na základní škole lze vypozorovat, k čemu se kdo hodí. Někdo je umělecky nadaný, umí kreslit či zpívat. Někomu jde matematika či nikoliv. A tak bychom mohli pokračovat co se týče humanitních nebo přírodovědných oborů.

Na konci povinné školní docházky si děti podávají přihlášky na další vzdělávací stupeň. Hodně navíc o budoucnosti v tomto věku dítěte rozhodují přání a tužby rodičů. Mladý člověk při nástupu puberty ještě není zcela schopen si uvědomit a určit, co vlastně v životě chce dělat.

Volbě povolání předchází volba školy

Jsou dva základní modelové příklady uvažování rodičů: buď si naplánují kariéru dítěte a podle toho mu zajistí výběr školy; nebo dítěti určí školu, aniž by přemýšleli o tom, jaká volba povolání je pro jejich potomka vhodná.

Učitelé na základních školách se mnohdy snaží rodičům poradit, jakým směrem by dítě mělo směřovat. Přestože mají několik vodítek, jako jsou známky, aktivita při vyučování a další vlastnosti typu pečlivost či neplnění svěřených úkolů - ne vždy učitel může správně určit vhodnou školu. Ovšem to samé platí o rodičích, které mohou mít zkreslené představy - ať už od nereálných cílů či naopak zbytečného podceňování dítěte.

Volba školy je přitom zásadním rozhodnutím jak pro rodiče, tak pro dítě. Rozhodne se hned na začátku, zda budoucí roky budou bezproblémové, nebo nikoliv. Nevhodná škola totiž může přivodit mnoho trápení, a to i když premiant na základní škole si pro sebe vybral zcela novhodnou školu či obor.

Nechejte si udělat test osobnosti

Vůbec proto není špatné, když si kvůli budoucímu povolání necháme udělat test osobnosti. Ten nám může hodně pomoci, například odhalit naše slabé a silné stránky. Pokud je dítě více technicky zaměřeno, bude možná pro něj vhodnější nějaká odborná střední škola než gymnázium, které může až moc dítě zatěžovat učením přírodovědných či humanitních předmětů. Naopak taková škola je vhodná pro studijní typy už od dětství toužící po vysoké škole.

Ke zkoumání takových vlastností, zda je jedinec praktický, intelektuální, umělecký, společenský, podnikatelský či konvenční, slouží psychotest. Ten je vhodný nejen pro děti nebo mládež, ale i pro dospělého člověka, který již několik let pracuje. Zjišťuje ale, že je v dosavadních zaměstnáních nespokojen, nedaří se mu tak, jak by chtěl. Takový test pak může být vhodným vodítkem pro změnu vlastní budoucnosti.

Samozřejmě žijeme v době, ve které společnost klade důraz na hmotné statky. Od toho se odvíjí snaha vydělávat co nejvíce peněz. Obecně platí, že povolání, u kterých se využívá manuální práce, jsou méně placená než ta, která mají vyšší přidanou hodnotu. Rozhodují samozřejmě i odvětví, ve kterém pracujeme.

Mladý člověk mívá na začátku svého profesního života sny a ideály, které jej naplňují. Postupem času ale může docházet k vystřízlivění. V patnácti letech například nastoupil na uměleckou školu, v pozdějším věku ale zjistil, že sotva si vydělá na nájem. Uvažuje o změně povolání, které více vydělává. Ovšem vracíme se opět k osobnostním předpokladům. Umělecky nadaný člověk asi nebude dravý podnikatel, který se neohlíží na okolí.

Přesto třeba ve třiceti letech dochází k dalšímu zlomu a vyvstává otázka: Kam dál? Takže takový psychotest může přijít vhod. Navíc naše vlastnosti a dovednosti se v průběhu let mění, můžeme třeba u sebe objevit něco nového a naopak si ověřit to, co si o sobě myslíme delší dobu.