Spor mezi policií a řidiči o antiradary a rušičky trvá

Kdo chce mít jistotu při jízdě autem, aby nebyl zaznamenán radarem, přemýšlí jistě o koupi nějakého antiradaru či rušičky. Jenže stále není zcela jasné, zda je toto zařízení na českých silnicích zakázané.

Antiradary fungují na principu naladění stejné frekvence v mikrovlnném pásmu, na které vysílají silniční radary. Jsou vlastně klasickými radiopřijímači. Do kategorie přenosných antiradarů patří i moderní detektory. Ty jsou řízeny mikroprocesorem, který automaticky vyhledává radary v nastavených pásmech a v blízkosti radaru je řidič varován zvukovým i světelným signálem. Dále jsou antiradary napevno a laserové rušičky.

Přestože na trhu je mnoho prodejců s různými typy antiradarů, jejich používání v automobilech policie vidí velmi nerada. Navíc si na pomoc policie bere českou legislativu, ovšem ta má nejednoznačný výklad.

Podle mnohých odborníků na legislativu věnující se dopravě tvrdí, že podle zákona platí zákaz používání technické prostředky a zařízení, která znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků nebo zařízení používaných policií.

Potíž je v tom, že v zákoně se mluví o ovlivňování. Jenže pasivní antiradar vlny nevyzařuje, pouze je přijímá. Z toho vyplývá, že současný výklad o zákazu pasivních antiradarů je minimálně sporný.

Na českém trhu lze koupit například antiradary značek Beltronics či Escort, avšak musí mít označení verze EURO nebo CZ, aby byly funkční. Cena za antiradar se pohybuje už od 4500 korun výše.

Přenosné antiradary jsou například Spektr PD30e, Escort X50 Euro, Escort 9500ix Euro nebo Whistler Pro 78. Pak jsou antiradary napevno jako Escort Qi45 EURO, antiradar Beltronics 975 Euro, pevný antiradar Stinger DSI.

Více sofistikovanějším přístrojem je víceúčelový laserový systém. Třeba antilaser g9 je jediným zařízením schopným 100% detekovat infra přisvícení úsekových měření rychlosti. Tuto schopnost klasické antiradary nemají.